BŘÍZA

IKONOGRAFIE

Ves Bříza patřila původně pražskému biskupovi a pak klášteru augustiniánů-kanovníků v Roudnici nad Labem, který byl založen v roce 1333 pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Vyplývá to z klášterního urbáře, který byl sestaven v roce 1338. V následujících letech patřila ves Bříza k arcibiskupskému statku Roudnice (nad Labem). Tato skutečnost vyplývá z urbáře, sestaveném okolo roku 1390. V Bříze bylo šest nápravníků, kteří sloužili na roudnickém arcibiskupském hradě se samostřílem a za to měl každý v užívání 2 a půl lánu. Panství Roudnice patřilo pražskému arcibiskupovi až do roku 1431, kdy jej arcibiskup Konrád z Vechty zastavil svému roudnickému hejtmanovi Janovi ze Smiřic. V roce 1575 získal roudnické panství do trvalého dědičného držení Vilém z Rožmberka. Ze zápisu v deskách zemských vyplývá, že ves Bříza byla součástí roudnického dominia. Po Rožmberkově smrti v roce 1592 dědila Roudnici s hradem a příslušnými vesnicemi vdova Polyxena z Pernštejna. Ta se v roce 1603 vdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz na Vysokém Chlumci. Zdeněk Vojtěch povýšený v roce 1624 do dědičného knížecího stavu, zemřel v roce 1628. Statky spravovala vdova Polyxena a v roce 1635 vše převedla na svého jediného syna Václava Františka Eusebia. Jeho potomci, knížata z Lobkowicz, vládli na Roudnici, která se nakonec stala centrem vévodství, do konce patrimoniální správy, kterou v roce 1850 nahradila správa státní zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů. Vedle biskupství a pak arcibiskupství pražského patřili Lobkowiczové k dominantním držitelům Břízy s nejdelší tradicí.

Ottův slovník naučný prezentuje Břízu jako „naleziště četných starožitností“. V roce 1841 byl v místě, kde se těžila hlína, nalezen bohatě vybavený hrob germánského bojovníka z 1. pol. 5. století. Důležitý archeologický nález byl učiněn na katastru obce Bříza v roce 1912. V lomu na východním konci obce bylo odkryto křesťanské kostrové pohřebiště. Dva z hrobů byly zakryty kamennými deskami s kříži. Na jedné byl kříž vytesán reliéfně a na druhé byl vyryt. V jednom z hrobů byl nalezen denár knížete Vratislava II. Pohřebiště bylo zařazeno do 11. století. Archeologické nálezy na katastru obce Bříza svědčí o osídlení místa ještě v době prehistorické. Ostatně obec leží ve staré a trvale osídlené kulturní krajině.

Znak: Ve stříbrném štítě pod červenou hlavou se zlatým tlapatým křížem bříza přirozené barvy na zeleném trávníku.

Stříbrný štít s červenou hlavou štítu je základním rodovým erbem Lobkowiczů, kteří byli vlastníky vsi nepřetržitě od roku 1603 do roku 1850. Kříž v hlavě šítu nachází inspiraci v mimořádném archeologickém nálezu na katastru obce, kterým byly křesťanské hroby z 11. století, opatřené náhrobními deskami s tesanými nebo rytými kříži. Svým způsobem jde o nejstarší hmotné připomenutí existence obce. Bříza na zeleném trávníku je mluvícím znamením.

Vlajka: List tvoří žerďový červený pruh široký třetinu délky listu se žlutým tlapatým křížem v horní polovině pruhu a dva vodorovné pruhy, bílý a zelený.

Červený pruh s křížem je inspirován hlavou štítu. Bílý pruh je odvozen od stříbrného štítu a zelený od břízy.

Kříže na náhrobnících z 11. století nalezených na katastru obce Bříza v roce 1912